O vztazích II.

“To, že miluji, znamená, že jsem a chci dávat. Nechci nic zpět a dávám rád. A zde děláme nejvíce chyb. Dáváme s očekáváním, že něco přijde zpět. Milujeme partnera a čekáme, že nás bude milovat podobně. Děláme mu hezký domov, aby byl doma spokojen a neodešel jinam. Podáváme se a otročíme, aby nedocházelo ke konfliktům s tím, že očekáváme zpět pohodu a lásku. To ale není ta opravdová láska. Láska nečeká nic zpět, dává z hojnosti. Láska nikoho nesvazuje a neomezuje. Poskytuje svobodu a volnost, dává prostor k čemukoliv. Když milujete, dáváte svému partnerovi i dětem plnou volnost si dělat, co se jim chce. Nevyžadujete po něm, aby plnil cokoliv a pokud chce odejít, je volný. Pouze ten, kdo je sám svobodný, a přesto se mnou tráví svůj čas, mě opravdově miluje.”

— Aleš Kalina, Pravá láska dává svobodu

Na první přečtení vypadá tato myšlenka, toto shrnutí zajímavě a líbivě. Dávat, nečekat nic zpátky, dávat z hojnosti. Ale je toto skutečně možné? Myslím především to “nečekat nic zpátky.” Buďto autora špatně chápu, nebo z mého pohledu míchá dvě věci dohromady.

Jedna je potřeba volnosti a vlastního života. Nerozumím lidem, co spolu chtějí být pořád, každou volnou chvíli. Nerozumím tomu, když si celý den píšou o každé maličkosti přes ICQ, hlídají si vzájemně Facebook, tahají toho druhého na většinu svých akcí, a pokud ten druhý jede někam sám, jsou podráždění, pokud nemohou s ním. Takovému chování přiznám se nerozumím, a přijde mi zcestné a špatné. Každý člověk podle mě potřebuje i svůj život, své přátele a prostor sám pro sebe. Na který na druhou stranu je vedle celodenní práce už hodně málo prostoru. Ale není partnerství právě i o hledání takového kompromisu? Je to i vnitřní boj chtít být a trávit čas s tím druhým, a zároveň si zachovat své koníčky a zájmy. A co teprve, když si další část času budou chtít ukrajovat jednou děti?
Autor zmiňuje až strach z toho aby partner neodešel, nechávání svobody a až jakousi submisivitu. To mi přijdou až patologické případy výše uvedeného. Ale s nosnou myšlenkou “nechat toho druhého žít a dýchat” se musím stotožnit.

Druhá věc tam přímíchaná je to “nečekat nic zpátky.” Ano, když daruji člověku v nouzi, pak aby byl dar darem, měl by být skutečně nezištný. S tím, že jakési očekávání “až jednou budu v nouzi já, někdo mi snad také pomůže,” neberu jako zištné, je-li toto očekávání mířeno obecně do společnosti, a ne na toho konkrétního člověka, kterému pomáhám. Ale takové darování či pomáhání je ve většině případů krátkodobý vztah. Ale být s někým, nebo chtít být s někým delší dobu, to je přeci něco jiného.

Co shledávám špatným je očekávat, že “jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.” Každý jsme jiný. Někdo by se celý rozdal, a potřebuje svou lásku a své city projevovat navenek a výrazně, dávat je tomu druhému najevo, jak to jen jde. A city jiného mohou být také hluboké, ale přesto je tento člověk neumí vyjádřit. Nedostane nápad zorganizovat pro druhého to a ono aby mu udělal radost. Projevuje se – prostě jinak. Ale ten druhý člověk musí být schopný ty projevy rozpoznat.

Vždy čekáme a budeme čekat něco zpět. Ale nemusíme dostat přesně to, co si představujeme, a s tím se musíme smířit. S tím že dostaneme prostě “něco” a buď nám to bude dost, a bude to pro nás dobré, a nebo ne..

O vztazích I.

Tajemství člověka je v tom, že když ho opustí milá, je celý zoufalý, ale když sám přestane milovat nebo ctít říši, nic o svém ochuzení neví. Prostě si řekne: “Nebyla tak krásná, nebo tak milá, jak jsem snil…” a odchází, kam ho náhoda zanese. Ale svět pro něho už není zázrakem. A jitro už není jitrem návratu či jitrem probuzení v jejím náručí. Noc už není velikou svatyní lásky. Už není tím velikým pastýřským pláštěm, pod kterým oddechovala spící milá. Všechno zešedlo. Všechno ztrvrdlo. Ale člověk o svém neštěstí neví a nepláče pro svou ztracenou plnost. Raduje se ze svobody, která je svobodou nebytí.

–Antoine de Saint-Exupéry, Citadela

Česká lokalizace Liferay 6

Má práce mě baví, a tak se jí v určité míře věnuji i mimo práci. Jednou z mých aktivit je lokalizace do češtiny (aby to na vás mluvilo česky) portálového serveru Liferay (něčeho, na čem běží nebo by mohly běžet vaše webové stránky). Nejedná se samozřejmě jen o můj počin a tímto bych rád poděkoval i všem svým předchůdcům, a zároveň bych rád přizval i další.

Pomožte i vy! Zapojte se..

Ikdyž jsme se snažili své překlady ověřovat (najít jejich výskyt v Liferayi), pořád existuje spousta klíčů, které byly přeloženy “nahrubo slovníkově”. Mnoho z vás Liferay používá, a tak bych vás rád poprosil, pokud objevíte nějaký nesedící či podivný překlad, abyste se nebáli a opravili ho.

Aktuální verze lokalizace je umístěna na Czech translation co-ordination wiki page a editovat ji může každý z vás. Zároveň diskutujeme s dalšími lidmi vhodnost překladu některých nejasných či sporných termínů na fóru o české lokalizaci. Opravdu prosím – každý další názor na překlad jakéhokoli z termínů je vítán.

Návod na instalaci lokalizace

Nakonec stručný návod jak si nainstalovat poslední verzi CZ lokalizace do svého Liferaye:

1.) lokalizaci z wiki stránky uložte do souboru Language_cs.properties.native

2.) spusťte příkaz
native2ascii -encoding UTF-8 Language_cs.properties.native > Language_cs.properties

3.) vygenerovaný soubor nakopírujete do
{LIFERAY_HOME}{TOMCAT_HOME}webappsROOTWEB-INFclassescontentLanguage_cs.properties

4.) restartujte Liferay

Zajímavost úplně nakonec

Podle tweetu Jonase Yuana, jednoho z aktivních vývojářů Liferaye, by měl být Liferay 6 oficiálně vypuštěn do světa 12. června.

WebSphere App Server 6 ND Certification

WAS6 Certification

Today I have completed Test 253 – IBM WebSphere Application Server Network Deployment V6.1, Core Administration. Resources for learning: