Tag: zážitky

Městská policie, oddělení pokut. Já lísteček za špatné parkování, připraven s pokorným výrazem a tisícere omluvami žadonit o co nejmenší postih (“já, chudý student, není kde jinde zaparkovat – omlouvám se, omlouvám se”). Za okýnkem baba, vozí se po všech – typický malý frustrovaný človíček co dostal moc a náramně si ji užívá.. Přede mnou jde kluk, ten samý prohřešek, dostává od ní kapky jak sviňa (“jak dlouho máte řidičský průkaz? moc dlouho asi ne, co? no s takovou ho v každém případě už dlouho mít nebudete! parkuje se vždy po směru jízdy!!!”), bezmála řev blížící se k rekonstrukci procesu s Miladou Horákovou zakončený: “možný postih je 2000 Kč, uzavřeme to za 1000”.. Je mi jasné, že jsem (s prominutím, ale doslova) v prdeli.. Týpek platí, baba vypisuje bloček, já se psychicky připravuju na popravu.. V tu chvíli se za vedlejším okýnkem objeví ruka boží a roztahuje rolety. Objevuje se kulatá, spokojená tvář muže, na první pohled je zřejmé, že se právě vrátil z oběda dobře najezen a napit, šťasten a spokojen: 200 Kč a ještě mi popřál šťastnou cestu.

Vzkaz našim drahým (finančně doslova) politickým představitelům: Jakou tedy chceme mít policii? A hasiče, zdravotníky, atd.? 😀 Šťastné, spokojené a dobře živené? 🙂